Vítejte na stránkách lakrosového
týmu Eagels Kroměříž

Vstávání po první odehraném dnu v Tučapech nebylo opravdu žádný med. Každý sval, i ten nejmenší na malíčku na noze buď šíleně bolel, nebo byl úplně hotový. Avšak na tohle jsme se nemohli vymlouvat, protože únavu cítili snad všichni i z ostatních manšaftů.

Ráno u Hypernovy se nás sešlo ještě méně než včera a to spolu s celkovým s fyzickým stavem přeživších hráčů to vypadalo, že to dnes bude na hřišti hodně veselé. Cestou autem jsme museli vyřešit ještě otázku "kdo bude v bráně?". Náš golman Radovan bohužel mohl nastoupit jen v sobotu, a tak do brány nakonec naklusal Buddha. Oblékání do brankářské výstroje bylo docela veselé. Ale když pominu to, že na výstroji chyběla valná část přezek od betonů a chráničů, tak můžeme být rádi, že to na Marovi drželo.

Na první utkání jsme nastupovali proti Kurekari. Byla to dá se říct odveta za ten včerejší zápas, ve kterém jsme se moc nepředvedli. Začátek, původně stanovený na 9:00, se malinko protáhl(asi o čtyřicet minut) kvůli špatné domluvě s rozhodčím, který měl zápas pískat. Ale nakonec jsme se dočkali a zápas mohl začít. Jak už jsem podotkl, tak naše hráčská základna nebyla velká, na střídačce byl jen jeden hráč. Naproti tomu jsme hodně bojovali a za první poločas i několikrát vedli. Od minulého zápasu jsme se poučili a trochu změnili taktiku. První půle skončila myslím vyrovnaně a to byl velký úspěch. Hráči ze sebe vydali všechno a i Mara v bráně válel. Ve drůhé půli už nám začali pomalu docházet síly a slibný stav neudrželi. To nám ale nevadilo. Vítězství pro nás bylo to, že jsme dokázali držet krok se soupeřem, jakým jsou Kurekari.

Do začátku druhého zápasu s OSTO6 zbývala necelá hodinka. Někteří z nás ji využili odpočinkem, jiní zase tréninkem. Mě osobně nejvíce vyhovoval odpočinek v blízkém bufetu u párků s hořčicí a křenem:). Do zápasu jsme nastoupili myslím docela natěšení. No a aby ne! Měli jsme co napravovat od minula. Od úvodního hvizdu rozhodčího jsme běhali jak bylo v našich silách a urputně bránili. Myslím si, že takticky jsme zvládli utkání velmi dobře. Projevila se samozřejmě větší výdrž a také zkušenost hráčů z OSTO6, ale za předvedený výkon se nemusíme vůbec stydět.

Po zápase jsme už jen netrpělivě čekali, až nás přijede Volt vyzvednout autem. Děkuji všem spoluhráčům, kteří vydrželi a bojovali celý víkend. Příště to bude zase o něco lepší:). Lakrosu zdar!

Zpět

Nahoru