Vítejte na stránkách lakrosového
týmu Eagels Kroměříž

Předem bych měl upozornit, že mé výlevy toho jak to probíhalo, mohou být značně obšírné. Proto apeluji na ty, které zajímají spíše konkretní výsledky a čísla, aby přeskočili do sekce Liga. Ale pro ty, které zajímají podrobnosti jako například kdo pil při zápase matonku, energeťák a kdo zase čistou vodu, tak těm jsou určeny následující řádky:).

Od minulého turnaje uběhl už nějaký ten čas a ani jsme se nenadáli, byl před námi další. V porovnání s tím předchozím, na který, musím uznat, jsme nebyli úplně stoprocentně přípravení, to bylo znatelně lepší. I když jsme nezvítězili nad papírově silnějšími manšafty, tak podle mého názoru se za to, co jsme předvedli, nemusíme stydět. Ale nebudu předbíhat, pojďme pěkně popořádku.

Máme třináctého června, půl osmé ráno a mnozí z Eagles už netrpělivě stepují na parkovišti u Hypernovy(v té době to ještě Hypernovabyla:). Někteří z našeho týmu měli mírné, opravdu jen mírné problémy s vstáváním a tak jsme mohli asi o tři čtvrtě na osm vyjet z Kroměříže. Jely dvě auta. Jedna půlka, ve které byl Peťa, Ondra, Viktor a Radovan, naskákala do auta k paní Martíškové a ta druhá, čítající mě, Volta, Kubu a Buddhu, nasedla do Favorita. V Bílanech jsme se zastavili ještě pro Lucku, která nás už netrpělivě vyhlížela:). Cestu nebudu nějak moc rozebírat, řeknu jen, že jsme stihli během jízdy probrat taktiku a naposlouchat také kazetu Guns N' Roses.

Dojeli jsme na místo a začali se rychle chystat, protože první zápas nás čekal už za malou chvíli proti kádru z Holešova - Iktočante B. Abych nezapomněl, na kole ještě stihla dorazit Terka a posílila tak naše řady. Velkým oříškem bylo obléci našeho gólmana, protože na jeho branařské výstroji chyběli snad všechny přezky a ty které tam byly, vypadaly, že se co nevidět rozpadnou. I přes tyto trable jsme však plni sil nastoupili na naše první sobotní utkání.

Na Iktočante jsme si věřili, poněvadž na podzim jsme s nimi dokázali zvítězit. A opět se zadařilo. V utkání jsme byli jasně lepším týmem a podle mě zaslouženě vyhráli. Už to nebyly jen branky ze samostatných úniků, na které jsme minule hodně spoléhali. Podařilo se nám několik dobrých kombinací a myslím, že i diváci, kteří to sledovali, mohli být spokojeni. Náš herní projev byl velmi dobrý. Po utkání jsme klasicky zabékali pokřik soupeřům a šli si odpočinout. Další zápas nás čekal přibližně za hodinku. Mara a já jsme dostali obrovský hlad, tak jsme zamířili do tamějšího bufetu. Na výběr byla klobása, tu si dal Mara a cigáro, tu jsem si objednal já. Po několikaminutovém, pro nás nekonečném čekání, jsme s hrůzou zjistili, že ani jedna, námi vybraná pochutina, není!!!. Nu což, dali nám párky s hořčicí, křenem a my tak byli připraveni na další zápas:). V tom proti nám nastoupili holky z týmu Holby. Po vítězném zápase jsme samozřejmě měli zdravou chuť opět zvítězit, ale bohužel nás holky přehrály. Nehráli jsme úplně špatně, ale prostě to nestačilo. Pak už nás čekal už jen dvojzápas s Kurekari. Na podzim jsme s nimi nestačili odehrát ani jedno utkání a tak dnes měli přijít hned dvě za sebou. Po již odehraných utkáních jsme byli hodně unavení a to se projevilo. Dokázali jsme vstřelit jen jednu branku zásluhou Kuby, naproti tomu v naší síti jich skončilo hned třináct. Po takovém debaklu jsme se samozřejmě netěšili na další zápas proti tomuto soupeři, který měl přijít v zápětí, ale byli jsme zachráněni. Zápas se odkládá na zítřek!

Zpět

Nahoru